Pavel Novotný, bývalý starosta městské části Praha-Řeporyje, opět plní titulky médií. Tentokrát však nejde o jeho ostré komentáře na sociálních sítích nebo kontroverzní vystoupení. Dostal se do centra pozornosti z úplně jiného důvodu – nastoupil k výkonu tříměsíčního nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Jeho příběh by mohl začít jako scénář černé komedie: místo plánovaného pobytu v pražské věznici Pankrác ho systém přesměroval do Liberce. A jaký je jeho první dojem? „Je to pionýrský tábor,“ napsal s humorem sobě vlastním.
Trest jako příležitost?
Pro veřejnost možná šokující, pro Novotného zřejmě jen další příležitost k sebeprezentaci. Podle jeho slov si z vězeňského života hlavu nedělá a bere ho jako prostor k odpočinku a zamyšlení. V dopise pro server Blesk uvedl:
„Mrzí mě, že jsem neskončil na Pankráci, ale Liberec má skvělou pověst. Opravdu to tu připomíná tábor. Člověk si čte, uklízí, baví se s lidmi. A ti lidé tu jsou opravdu zajímaví.“
Tato slova jen potvrzují, že i ve vězení zůstává Pavlem Novotným – neotřelým, provokativním, ale zároveň mediálně zdatným.
Od Kajínka po smažené hranolky
Krátce před nástupem do vězení nezapomněl Novotný na symbolická gesta – například zveřejnění podpory od Jiřího Kajínka nebo připomenutí, že na Pankráci seděli osobnosti jako Havel, Husák či Hácha. Na Ruzyni, jak sám prohlásil, by prý nešel, protože „není žádný ubožák“.
A jak vnímá svůj denní režim? Kromě četby a sebereflexe plánuje pracovat. „Budu uklízet věznici, ať mi to utíká,“ napsal. Vtipně se vyjádřil i k místnímu jídelníčku: „Vaří tu skvěle, ale chybí mi hranolky. Slíbil jsem dětem dva dny v Mekáči, až se vrátím.“
Z jeho slov je patrné, že rodina pro něj zůstává důležitou součástí života i za mřížemi. Právě ji označil za „největší oběť“ svého trestu.
