Rekordní rozpočtový přebytek ve výši 78,6 miliardy korun zaznamenaly v prvních třech čtvrtletích roku 2024 české obce a kraje. Tento historicky vysoký rozpočtový přebytek však není pouze pozitivní zprávou o hospodaření samospráv, ale zároveň poukazuje na závažné strukturální problémy v české administrativě.
Rozpočtový přebytek jako odraz roztříštěnosti sídelní struktury
Rozpočtový přebytek narostl o 1,7 % oproti předchozímu roku, ale makroekonom ČSOB Dominik Rusinko upozorňuje, že čísla skrývají hlubší problém. Česká republika má více než 6 257 obcí, přičemž mnohé z menších samospráv často postrádají odborné kapacity i potřebnou vyjednávací sílu k realizaci zásadních investičních projektů, jako je například výstavba mateřských škol nebo rozvoj infrastruktury.
Právě nedostatečná schopnost efektivně investovat získané finanční prostředky vede podle odborníků k dlouhodobému hromadění nevyužitých rezerv na účtech samospráv. To ve výsledku zpomaluje rozvoj regionů a může negativně ovlivnit kvalitu života obyvatel.
Výrazný růst přebytků u krajů, pokles u obcí
Zatímco krajské samosprávy vykázaly značný nárůst rozpočtového přebytku o 49,1 % na celkových 32,1 miliardy korun, obce zaznamenaly naopak pokles o 18,4 % na 45 miliard korun. Tento rozdíl může být způsoben různými faktory, jako jsou například lepší možnosti krajů při administraci projektů nebo rozdílná schopnost čerpat dostupné prostředky.
Ministerstvo financí přitom vyjadřuje obavy o to, zda jsou tyto rozpočtové přebytky využívány efektivně, tedy zda skutečně směřují do rozvoje infrastruktury a zlepšování veřejných služeb. Samosprávy totiž drží značné finanční rezervy – krajské samosprávy měly ke konci třetího čtvrtletí na účtech 132,3 miliardy korun, obce dokonce 418,9 miliardy korun.
Příčiny růstu rozpočtového přebytku
Mezi hlavní faktory, které přispěly k navýšení přebytků, patří zvýšené výběry daně z příjmu fyzických osob, vyšší příjmy z DPH a změny ve zdanění nemovitostí. Významnou roli sehrála také situace kolem krachu banky Sberbank, kde výplaty věřitelům zvýšily příjmy samospráv z nedaňových zdrojů.
Navzdory těmto finančním injekcím však řada obcí a krajů nadále čelí obtížím při plánování a realizaci investic, což ukazuje na potřebu zásadní změny v přístupu k financování a administrativě veřejných projektů.
Nezbytnost reforem veřejné správy a financování
Experti se shodují, že k zajištění efektivního využívání dostupných finančních prostředků jsou nutné reformy veřejné správy. Cílem těchto změn by mělo být posílení odborných kapacit zejména menších obcí, zjednodušení administrativních procesů a celkové zefektivnění investiční politiky samospráv.
Pouze tak lze zajistit, že rekordní rozpočtové přebytky nebudou jen ukazatelem dobrého hospodaření, ale především budou skutečně sloužit dlouhodobému udržitelnému rozvoji regionů a zlepšování kvality života všech obyvatel České republiky.
