Přísnější emisní limity EU, jejichž zavedení se plánuje v příštích letech, vzbuzují obavy Itálie a dalších šesti členských zemí, které varují před závažnými ekonomickými dopady. Tyto státy proto nyní žádají odklad opatření, protože se obávají negativních dopadů emisních limitů EU na průmysl a zaměstnanost.
Proč chtějí státy odložit emisní limity EU?
Itálie spolu s Polskem, Maďarskem a dalšími zeměmi EU během setkání ministrů průmyslu v Bruselu požadovaly odklad zavedení přísnějších emisních limitů EU. Italský ministr průmyslu Adolfo Urso varoval, že nedostatečná evropská soběstačnost ve výrobě baterií a závislost na dovozu klíčových surovin, zejména lithia, mohou emisními limity EU ohrozit celý automobilový sektor. „Pokud Evropa nezajistí vlastní výrobu baterií, hrozí ztráta průmyslové výroby a masové propouštění zaměstnanců,“ uvedl Urso.
Italská premiérka Giorgia Meloni označila emisní limity EU za „ideologický nátlak“, který podle ní může poškodit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Upozornila, že Itálie se nestihne připravit na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory plánovaný na rok 2035. Meloni také varovala před růstem dominance čínských výrobců baterií a surovin, pokud se emisní limity EU nezmírní.
Alternativní technologie místo rychlého přechodu na elektromobily
Země žádající odklad emisních limitů EU navrhují přezkum plánovaného zákazu již příští rok. Argumentují, že rychlý přechod výhradně na elektromobily není realistický a EU by měla více podporovat alternativní technologie, jako jsou vodíkové pohony nebo biopaliva.
Podle experta Domenica Lombardiho z římské univerzity Luiss by příliš rychlé zavedení přísných emisních limitů EU mohlo zvýhodnit čínské výrobce, kteří již dominují v těžbě a zpracování lithia. „Rychlá elektrifikace dopravy by znevýhodnila evropské automobilky a posílila postavení Číny,“ dodal Lombardi.
Emisní limity EU: ekologické cíle vs. ekonomická realita
Italská iniciativa obnovila debatu o potřebě rovnováhy mezi ekologickými cíli EU a ekonomickou realitou členských států. Otázka emisních limitů EU rozděluje nejen země, ale také samotné automobilky. Zatímco automobilový koncern Stellantis podporuje přísnější emisní cíle, jiné automobilky varují před nedostatečnou poptávkou po elektromobilech a slabou připraveností infrastruktury.
Budoucnost emisních limitů EU je nejistá
Otázka emisních limitů EU a jejich dopadů na evropský průmysl zůstává klíčovým tématem evropské politiky. Evropská unie tak bude muset nalézt kompromisní řešení, které vyváží ekologické ambice a ekonomické potřeby členských zemí, aby předešla možným negativním důsledkům pro evropský průmysl a zaměstnanost.
