Energetická krize v Evropě opět nabývá na intenzitě, protože ceny zemního plynu začaly růst a ohrožují fungování průmyslu během nadcházející zimy. Evropské podniky, které se stále vzpamatovávají z loňských rekordních cen plynu, čelí opět nejistotě způsobené kombinací několika faktorů.
Energetická krize se vrací. Co způsobuje nové napětí?
Současná energetická krize v Evropě je výsledkem kombinace nepříznivých faktorů: předpokládaného chladnějšího počasí v zimních měsících, zvýšené konkurence s asijskými ekonomikami o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a potenciálního omezení ruských dodávek. Přestože evropské zásobníky zemního plynu jsou nyní naplněny na 85 %, což je více než požadovaná minimální úroveň, jde stále o pokles o 10 procentních bodů oproti předchozímu roku.
Ceny zemního plynu na nizozemské burze TTF nyní dosahují přibližně 50 eur za megawatthodinu (MWh), ale analytici varují před jejich dalším nárůstem až k úrovni 70 eur za MWh v roce 2024. To představuje výrazný skok oproti předpandemickým cenám kolem 17,58 eur za MWh.
Dopady energetické krize: ohrožena konkurenceschopnost Evropy
Energetická krize silně zasahuje evropský průmysl, který se potýká s mnohem vyššími náklady na energie ve srovnání s globálními konkurenty. Evropské firmy jsou nyní v nevýhodě vůči společnostem v USA, Asii nebo na Blízkém východě, kde je zemní plyn výrazně levnější. Například americká cena plynu na burze Henry Hub je aktuálně téměř pětkrát nižší než evropská.
Obzvláště vážná situace je v Německu, klíčové ekonomice eurozóny, kde vysoké ceny energií zvyšují riziko ekonomické stagnace a hrozí ztráty pracovních míst. Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí roku 2023 jen těsně vyhnula recesi, ale její budoucnost je stále velmi nejistá.
Ačkoliv hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,4 %, analytici tento růst považují spíše za dočasný a varují, že pokračující energetická krize může v následujících měsících vést k opětovnému propadu hospodářské aktivity.
Řešení energetické krize vyžaduje dlouhodobé investice
Evropské vlády a podniky hledají cesty, jak energetickou krizi zmírnit. Jako nejvýznamnější řešení se jeví investice do obnovitelných zdrojů energie, zlepšování energetické účinnosti a diverzifikace zdrojů plynu. Tato opatření jsou však finančně i časově náročná, což přináší další komplikace zejména pro malé a střední podniky.
Evropská unie v reakci na krizi připravuje finanční pobídky a podpůrné programy, které mají povzbudit investice do zelených technologií a současně pomoci firmám ochránit pracovní místa. Přesto je zřejmé, že zvládnutí této krize vyžaduje dlouhodobé a koordinované úsilí na celoevropské úrovni.
Závěr: Evropa musí jednat, jinak krize zesílí
Energetická krize je klíčovou výzvou pro evropský průmysl i ekonomiku jako celek. Pokud Evropa nenajde efektivní řešení, jak se s rostoucími cenami energií vyrovnat, mohla by její průmyslová základna čelit ještě hlubším problémům, než zažila během krize v roce 2022. Stabilizace cen plynu a investice do udržitelnosti jsou proto nyní nezbytnější než kdy dříve.
