Čínský prezident Si Ťin-pching přivítal nový rok poselstvím, ve kterém se zaměřil na posilování strategického partnerství s Ruskem a zdůraznil roli Číny jako země usilující o světový mír. Ve své zprávě adresované ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podtrhl význam vzájemné spolupráce a společného postupu na cestě „neangažovanosti a neútočení na třetí strany“.
Čínská státní média zároveň informovala o odhodlání Pekingu pokračovat v modernizačních reformách, jež mají podle Siho přispět ke globální stabilitě. Jakou roli však sehrává rostoucí spojenectví mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou na současné geopolitické scéně?
Prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu zdůraznil, že Čína bude pokračovat v modernizaci a reformách podle „čínského stylu“. Tento přístup má nejen zajistit vnitřní rozvoj země, ale také přispět k udržení míru ve světě. V poselství adresovaném Vladimiru Putinovi čínský lídr zdůraznil posilování vzájemné důvěry a strategické koordinace, které označil za klíčové pro dlouhodobé dobré vztahy mezi oběma zeměmi. Podle zprávy čínské státní televize CCTV vyzdvihl Si Ťin-pching rovněž úspěchy dosažené v roce 2024, ačkoliv nebylo uvedeno, zda k výměně názorů mezi oběma prezidenty došlo formou osobního telefonického rozhovoru.
Podle čínské agentury Nová Čína prezident Si přislíbil další rozvoj rusko-čínského strategického partnerství v rámci nové éry bilaterálních vztahů, založené na dobrém sousedství a spolupráci v klíčových oblastech. Mezi tyto oblasti patří zejména situace na Tchaj-wanu, konflikt na Ukrajině nebo vztahy obou zemí se Spojenými státy. Připomněl také květnovou schůzku, během níž oba státníci dohodli další kroky k posílení společných zájmů. Ruský velvyslanec v Pekingu potvrdil, že čínský prezident plánuje oficiální návštěvu Moskvy na rok 2025, což svědčí o pokračující snaze obou stran prohlubovat strategické vztahy.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un rovněž adresoval Vladimiru Putinovi novoroční přání, ve kterém zdůraznil podporu „komplexnímu strategickému partnerství“. Ve svém poselství vyjádřil přání, aby se nadcházející rok stal pro Rusko vítězným a znamenal „velké vítězství“ nad neonacismem. Kimova slova zahrnují i poděkování ruským vojákům a civilistům za jejich úsilí. Severokorejská státní agentura KCNA připomněla, že v červnu tohoto roku byla mezi Ruskem a Severní Koreou podepsána smlouva o vzájemné obraně, která zavazuje obě země k pomoci v případě ozbrojeného útoku.
Podle jihokorejských a amerických zdrojů Severní Korea v rámci této dohody vyslala tisíce vojáků na podporu ruských operací na Ukrajině. Tyto kroky jsou považovány za důležitý signál intenzifikace spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem. Navzdory vysokým ztrátám na straně severokorejských jednotek, kde mělo být podle dostupných informací zabito nebo zraněno přes tisíc vojáků, pokračuje Kim Čong-un v prosazování vojenské podpory Ruska.
Zvyšující se intenzita spolupráce mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vyvolává obavy zejména ve Spojených státech a jejich spojencích. Tyto tři země, často vnímané jako opozice vůči západnímu světu, prohlubují své spojenectví na poli mezinárodní politiky, vojenských vztahů i strategických zájmů. Situace na Ukrajině, rostoucí vliv Číny na globální scéně a angažovanost Severní Koreje v regionálních i globálních otázkách tak formují nový geopolitický kontext, jehož důsledky budou ovlivňovat světové vztahy i v následujících letech.
