foto: instagram.com/ koláž: novinkov.cz
Mírová dohoda pro Ukrajinu: Spojené státy naznačily, že pokud Moskva odmítne mírovou dohodu zajišťující Ukrajině dlouhodobou nezávislost, mohou přistoupit k tvrdším opatřením, včetně vojenského nátlaku. Americký viceprezident JD Vance v rozhovoru pro The Wall Street Journal (WSJ) upozornil, že Washington disponuje různými prostředky, jak přinutit Kreml k jednání o mírové dohodě pro Ukrajinu.
„Amerika má k dispozici i vojenské způsoby, jak vyvinout tlak na Putina,“ prohlásil Vance a naznačil, že pokud Moskva odmítne diplomatické řešení, může čelit důsledkům.
Ve středu se americký prezident Donald Trump telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby otevřel jednání o možném ukončení války na Ukrajině. Následně oznámil, že v pátek v Mnichově proběhne schůzka vysokých představitelů Ruska, Ukrajiny a USA, kde se budou hledat cesty k zastavení bojů.
Ukrajinská vláda však dala najevo, že jakákoli jednání jsou zatím předčasná. Podle Kyjeva je klíčové, aby se nejprve Spojené státy, Evropa a samotná Ukrajina dohodly na společné strategii.
Viceprezident Vance naznačil, že výsledek jednání může přinést překvapení. „Myslím, že výsledek těchto jednání bude pro mnohé šokující,“ uvedl pro WSJ.
Americký ministr obrany Pete Hegseth vyjádřil pochybnosti o tom, že by Ukrajina mohla obnovit své původní hranice z roku 2014. Připomněl, že právě v tom roce Rusko anektovalo Krym, který okupuje dodnes. Následná ruská agrese pak v roce 2022 přerostla v plnohodnotnou invazi.
„Musíme být realisté. Jakékoli řešení musí reflektovat současnou situaci na bojišti i politickou realitu,“ zdůraznil Hegseth.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že mírová dohoda nesmí znamenat kapitulaci Kyjeva. Ve vyjádření pro Financial Times zpochybnil, zda je Vladimir Putin skutečně připraven na férové a trvalé příměří.
Podle Macrona může o budoucnosti Ukrajiny rozhodovat pouze její prezident Volodymyr Zelenskyj. „Mír, který by fakticky znamenal kapitulaci, by byl špatnou zprávou nejen pro Ukrajinu, ale i pro Spojené státy a celou Evropu,“ varoval Macron.
Zároveň vyzval k širšímu dialogu o bezpečnostních zárukách pro Evropu. Podle něj je klíčové, aby evropské země aktivně utvářely nový bezpečnostní řád.
Macron jako první světový lídr zmínil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Podle něj by takové jednotky mohly zajišťovat bezpečnost v případě příměří.
Naopak ministr obrany USA Hegseth dal jasně najevo, že Spojené státy neplánují vyslat své vojáky na ukrajinské území. Otázka bezpečnostních záruk tak podle něj zůstává především na evropských zemích, které musí najít dlouhodobý mechanismus k udržení stability v regionu.
Mírová dohoda pro Ukrajinu je stále nejistá a tlak na Moskvu roste. Bude Kreml ochoten přistoupit na kompromis, nebo dojde k dalšímu vyostření konfliktu? Odpovědi o mírové dohodě pro Ukrajinu mohou přinést nadcházející jednání v Mnichově.
Pavel Novotný, bývalý starosta městské části Praha-Řeporyje, opět plní titulky médií. Tentokrát však nejde o…
Jáchymov. Město, které se nesmazatelně zapsalo do temných dějin československé totality. Právě sem byli posíláni…
Zatímco většina zaměstnanců v Česku bojuje s inflací a pomalým růstem mezd, vrcholní politici se…
Sliby, razítka a podezřele levné nájmy.V srdci historické Prahy, tam kde byty stojí desítky milionů,…
Petr Fiala. Jméno, které se v posledních letech stalo synonymem pro klid, rozvahu a racionalitu…
Výrok, který spustil lavinu V přímém přenosu CNN Prima NEWS z Evropského parlamentu ve Štrasburku…