foto: facebook.com
Zatímco většina zaměstnanců v Česku bojuje s inflací a pomalým růstem mezd, vrcholní politici se mohou těšit na výrazné přilepšení. V roce 2026 totiž platy premiéra, předsedy Poslanecké sněmovny i předsedy Senátu poprvé překročí hranici 300 tisíc korun měsíčně hrubého.
Jedná se o historický milník, který přichází v době, kdy se téma odměňování politiků dostává pod drobnohled veřejnosti. Změna vychází z novely platového zákona, která zavádí limity pro růst, ale zároveň zajišťuje pravidelné navyšování. A to i v době, kdy řada lidí řeší složité životní situace.
Například plat předsedy vlády vzroste o 14 700 Kč a dosáhne celkových 308 700 Kč. Řadový poslanec si polepší o 5500 Kč a jeho mzda se přiblíží 115 tisícům korun. To vše za situace, kdy stát hledá úspory a debatuje o snížení výdajů.
Základ výpočtu tvoří takzvaná platová základna, která vychází z průměrné mzdy v národním hospodářství – ovšem ne za aktuální rok, ale za předminulý. To znamená, že i když se ekonomika zpomalí, platy politiků mohou růst podle starších, příznivějších údajů.
Pokud by zákon nezasáhl, růst platů politiků by pro rok 2026 dosáhl 13,2 %. Novela ale zavádí horní limit: maximálně 5 % ročně. Díky tomu se základna zvedne jen na 106 433 Kč, i když podle původního výpočtu mohla činit 114 702 Kč.
I tento „omezovaný“ růst ale znamená tisíce korun měsíčně navíc:
Kromě základního platu mají vrcholní politici nárok na náhrady, které mohou jejich měsíční příjmy zvýšit až o desítky tisíc:
Například prezident republiky může mít měsíčně k dispozici více než 633 000 Kč hrubého, což za rok činí téměř 7,6 milionu korun. Bez jakékoliv nutnosti žádat o navýšení nebo schválení od jiných orgánů.
Zatímco politici argumentují stabilitou systému a nutností odměňovat náročnou práci, veřejnost často upozorňuje na rozdíl mezi reálným příjmem většiny občanů a elitními platy v politice.
Podle kritiků je vazba platové základny na průměrnou mzdu nevhodná, protože v praxi znamená automatické navyšování i v dobách krize. Navíc: politici sami o svých platech rozhodují skrze zákony, což vzbuzuje nedůvěru.
Oproti tomu zastánci současného systému říkají, že férové odměňování zajišťuje nezávislost politiků a zabraňuje korupci. Kromě toho se platy pravidelně zveřejňují a podléhají veřejné kontrole.
Fakt, že platy nejvyšších ústavních činitelů poprvé přesáhnou 300 tisíc korun měsíčně, je nejen ekonomickou změnou, ale i symbolickým momentem. Mnozí se ptají, zda je to signál odpoutání politiky od reality běžného občana – nebo přirozený vývoj v zemi, která se chce měřit s vyspělými státy.
Ať už je odpověď jakákoli, jedno je jisté: téma platů politiků bude i nadále sledované, diskutované a zpochybňované.
Pavel Novotný, bývalý starosta městské části Praha-Řeporyje, opět plní titulky médií. Tentokrát však nejde o…
Jáchymov. Město, které se nesmazatelně zapsalo do temných dějin československé totality. Právě sem byli posíláni…
Sliby, razítka a podezřele levné nájmy.V srdci historické Prahy, tam kde byty stojí desítky milionů,…
Petr Fiala. Jméno, které se v posledních letech stalo synonymem pro klid, rozvahu a racionalitu…
Výrok, který spustil lavinu V přímém přenosu CNN Prima NEWS z Evropského parlamentu ve Štrasburku…
Na světových trzích opět houstne atmosféra. To, co začalo jako další napětí mezi Izraelem a…