Před padesáti lety by to nikdo nečekal. Co se stalo s mužem, který věřil v zázrak vědy?

Před více než padesáti lety učinil James Hiram Bedford rozhodnutí, které se zapsalo do dějin. Tento muž, toužící po šanci na druhý život, se stal prvním člověkem, jehož tělo bylo kryogenicky zmraženo s nadějí, že jej budoucí technologie dokáže jednou přivést zpět k životu. Ale podařilo se to? Vstoupila věda do bodu, kdy by dokázala oživit lidskou bytost, která byla po více než půl století uložena v hlubokém mrazu?

Bedford byl v roce 1967 smrtelně nemocný a medicína tehdejší doby mu nedokázala pomoci. Sledoval však pokrok a měl důvěru ve vědecké objevy, které přicházely s každým rokem. Při svém posledním rozhodnutí spolupracoval s odborníky na kryoniku – tehdy novou a neprozkoumanou oblastí, která slibovala prodloužení života. Od té doby uplynulo mnoho let a Jamesovo tělo bylo mnohokrát kontrolováno a přemístěno, ale jeho naděje na „znovuzrození“ zůstává zatím nenaplněna. Co se tedy stalo s mužem, který doufal, že přelstí smrt?

Život plný dobrodružství a nečekaného rozhodnutí

James Hiram Bedford, profesor psychologie na Kalifornské univerzitě a válečný veterán z první světové války, vedl pestrý a dobrodružný život. Byl dvakrát ženatý, procestoval svět a jeho kroky vedly například do Afriky na lov, do amazonských deštných pralesů či po historických památkách Řecka, Turecka, Španělska, Anglie a dalších evropských zemí. Dokonce jako jeden z prvních projel Aljašskou dálnici vedoucí přes severozápad Kanady.

Osud mu však v roce 1967 přinesl těžkou ránu – byl mu diagnostikován zhoubný nádor na ledvinách, který se již rozšířil do plic. Lékaři tehdejší doby neměli prostředky, jak Bedfordovi pomoci, a smrt byla nevyhnutelná. V té době se však James začal zajímat o kryoniku, inspirován knihou The Prospect of Immortality od doktora Roberta Ettingera, považovaného za průkopníka zmrazování lidských těl za účelem jejich budoucího oživení.

Ettingerova myšlenka byla revoluční – lidé, jejichž život skončil na základě současného stavu medicíny, by mohli být zmrazeni a probuzeni v budoucnosti, až technologie dosáhne pokroku, který umožní léčbu jejich nemocí a zranění. Bedford se stal prvním člověkem, který se této procedury podrobil. „Chci, abyste pochopili, že toto rozhodnutí nedělám s jistotou, že budu jednou oživen,“ řekl James těsně před smrtí. „Dělám to s nadějí, že jednou moje potomci budou moci těžit z tohoto úžasného vědeckého řešení.“

Proces zmrazení a naděje na budoucnost

James Bedford zemřel 12. ledna 1967 ve věku 73 let na srdeční selhání v pečovatelském domě. Ihned po jeho smrti začal tým vedený odborníkem Robertem Nelsonem pracovat na přípravě jeho těla k zmrazení. Krev byla z jeho těla odstraněna a místo ní byl aplikován dimethylsulfoxid, látka určená k ochraně vnitřních orgánů. Nakonec bylo jeho tělo umístěno do tanku s kapalným dusíkem při teplotě -196 stupňů Celsia.

Bedford před svou smrtí odkázal více než 100 000 dolarů na financování svého zmrazení. Tato částka měla pokrýt dlouhodobou údržbu jeho těla. O osudu Jamese Bedforda se však neustále vedly spekulace. Některé pokusy o zmrazení jiných jedinců v té době selhaly, například případ ženy z Arizony, jejíž tělo bylo uchováno příliš pozdě, což vedlo k nevratnému poškození mozku.

Kontrola těla po desítkách let

V roce 1991, po 24 letech od Bedfordova zmrazení, se společnost Alcor rozhodla jeho tělo otevřít a zkontrolovat jeho stav. Po rozříznutí kovového krytu se ukázalo, že Bedford byl uložen v bledě modrém spacáku upevněném nylonovými pásky. Jeho tělo vykazovalo určité změny – například některé části kůže na hrudníku a krku byly zbarvené, v oblasti nosu a úst byla patrná krev, oči byly napůl otevřené a ztvrdlé jako led. Přesto odborníci uvedli, že jeho tělo bylo na svůj věk a podmínky uchování v relativně dobrém stavu.

Bedford byl poté znovu uložen do nového spacáku a ponořen zpět do kapalného dusíku. Nyní, více než 50 let od jeho smrti, je jeho tělo stále uchováváno, a to spolu s dalšími 145 lidmi, kteří doufají v oživení v budoucnosti.

Závěrem

Přestože uplynulo více než půl století od revolučního kroku Jamese Bedforda, technologie dosud nedosáhla úrovně, která by umožnila navrátit zmrazené tělo zpět k životu. Ačkoliv pokrok v medicíně a vědě pokračuje rychlým tempem, stále není jasné, zda se jednou Bedfordovi a dalším, kteří podstoupili kryoniku, splní jejich sen. Podaří se lidstvu překonat hranici mezi životem a smrtí? Na odpověď si budeme muset ještě počkat.