Meta viní za problémy s moderováním obsahu fact-checkery. Ti to odmítají a brání se obviněními

Meta, gigant mezi sociálními médii, se ocitl pod palbou kritiky kvůli svým přístupům k moderování obsahu. Generální ředitel společnosti, Mark Zuckerberg, nedávno v jednom z videí označil spolupracující organizace provádějící fact-checking za příčinu některých problémů s důvěryhodností platformy. Podle něj měly být tyto organizace „příliš politicky zaujaté“ a jejich činnost měla údajně „zničit více důvěry, než kolik vytvořila.“ Tato slova okamžitě vyvolala reakce ze strany samotných fact-checkerů, kteří se ohradili proti tomu, že by měli být odpovědní za jakékoliv moderovací problémy. Naopak tvrdí, že jejich role byla omezená a neměli vliv na rozhodování o nakládání s označeným obsahem. Jaká je tedy pravda a jak Meta hodlá do budoucna přistupovat k ověřování informací na své platformě?

Fact-checkeři odmítají odpovědnost za rozhodnutí Meta
Zástupci fact-checkerských organizací, kteří spolupracovali s Meta, jasně odmítli tvrzení, že by nesli odpovědnost za konkrétní opatření, která společnost vůči obsahu zaujala. „Nemyslím si, že bychom jednali jakýmkoli způsobem zaujatě,“ uvedl Neil Brown, prezident Poynter Institute, který je mateřskou organizací pro PolitiFact, jednoho z dlouhodobých partnerů Meta. Brown dále objasnil, že fact-checkeři měli za úkol zpracovat pouze omezený objem obsahu, který mohli analyzovat, a že jejich činnost se řídila předem danými pravidly Meta. Mezi těmito pravidly bylo například i to, že nebylo možné ověřovat výroky politiků.

Lori Robertson, šéfredaktorka FactCheck.org, která s Meta spolupracuje již od roku 2016, zdůraznila, že rozhodování o opatřeních vůči příspěvkům zůstávalo výhradně na společnosti Meta. „My jsme obsah neodstraňovali a ani jsme to nemohli udělat. Jakákoli rozhodnutí o tom, zda příspěvky odstranit, označit varováním nebo omezit jejich dosah, byla na Meta,“ napsala Robertson v jednom z blogových příspěvků.

Meta využívala práci fact-checkerů zejména k identifikaci problematického obsahu. Na základě jejich hodnocení pak přidávala upozornění, omezovala viditelnost příspěvků nebo v krajních případech odstraňovala obsah, pokud šlo o závažné porušení pravidel platformy. Přestože fact-checkeři nehráli roli při těchto konkrétních krocích, Zuckerbergův výrok naznačuje, že Meta čelila tlaku veřejnosti a politiků, který se promítal do jejího přístupu k moderování.

Nový přístup: Community Notes místo fact-checkerů
Meta se v poslední době rozhodla změnit strategii a nahradit spolupráci s nezávislými organizacemi novým programem s názvem Community Notes. Tento systém se zaměřuje na to, aby samotní uživatelé psali a ověřovali informace na platformě, čímž se výrazně mění dosavadní přístup k moderování. Podle výzkumů může být tento model účinný, pokud je doplněn dalšími mechanismy moderace. Nicméně otázkou zůstává, zda tento krok nezpůsobí další problémy, například pokud jde o zajištění objektivity a kvality samotných uživatelských hodnocení.

Navzdory kritice se Meta nadále snaží hájit svůj přístup a zdůrazňuje, že hledá nové způsoby, jak zajistit bezpečné a důvěryhodné prostředí na svých platformách. Přechod od spolupráce s odborníky na fact-checking k zapojení široké uživatelské komunity je však odvážný krok, který bude vyžadovat pečlivou implementaci a důsledné sledování jeho dopadů.