Čína se přidává k sankcím proti Rusku, Biden připravuje tvrdý úder na závěr svého mandátu

Čínské přístavy, zejména v provincii Šan-tung, se připojily k americkým sankcím zaměřeným na tankery ruské „stínové flotily“, které přepravují ropu bez respektování cenového stropu stanoveného západními zeměmi. Tímto krokem se Čína přidává k tlaku na Moskvu. Americký prezident Joe Biden zároveň plánuje svou poslední vlnu protiruských sankcí, jež mají být vůči ruskému exportu ropy mimořádně přísné.

Správa přístavů v Šan-tungu zakázala vstup tankerům uvedeným na americkém sankčním seznamu. Tato opatření znamenají, že plavidla již nemohou v této oblasti kotvit, vykládat náklad ani poskytovat logistické služby. Přístavy v Šan-tungu hrají klíčovou roli pro řadu nezávislých čínských rafinerií, které byly donedávna hlavními odběrateli ropy ze zemí podléhajících americkým sankcím, jako jsou Írán, Rusko a Venezuela.

Podle údajů agentury Reuters přístavy v této provincii denně odbavovaly kolem 1,74 milionu barelů ropy, což představovalo 17 % celkového čínského dovozu. Pokud budou tato opatření skutečně vymáhána, mohlo by to výrazně zvýšit náklady na přepravu, což znepokojuje místní zpracovatele.

Sankce zasahují ruskou „stínovou flotilu“

Podle deníku The Moscow Times se americké sankce nyní týkají přibližně 180 z celkového počtu 250 až 300 tankerů patřících do tzv. ruské stínové flotily. Tyto lodě přepravují ruskou ropu prodávanou za cenu vyšší, než je stanovený limit 60 dolarů za barel. Více než stovka z těchto plavidel již byla kvůli sankcím nucena ukončit činnost.

Nový balík sankcí, který Biden připravuje, má údajně zahrnovat zařazení dalších stovek lodí ruské flotily na sankční seznam. Součástí opatření má být i rozšíření restrikcí na další ruské společnosti. Další možností je úplné zrušení licencí, které dosud umožňovaly ruským bankám provádět platební operace spojené s vývozem ropy.

Bidenova „facka na rozloučenou“

Americký deník The Washington Post uvádí, že Bidenova administrativa se snaží těmito kroky zanechat silný zahraničněpolitický odkaz. Nová opatření mají nejen zasáhnout ruskou ekonomiku, ale také poskytnout jeho nástupci, Donaldu Trumpovi, důležité nástroje pro další jednání. Cílem je přimět Moskvu ke konstruktivnímu dialogu o ukončení konfliktu na Ukrajině.

Bidenův záměr podle analytiků ukazuje na snahu USA ztížit ruské obchodní aktivity a posílit tlak na Moskvu prostřednictvím komplexních ekonomických sankcí. Tyto kroky by mohly významně ovlivnit globální trh s ropou, zejména v kombinaci s čínskými restrikcemi v klíčových přístavech.

Dopady na globální obchod

Odborníci varují, že pokud budou sankce dále eskalovat, může to ovlivnit nejen ruskou ekonomiku, ale i celosvětový trh s ropou. Vyšší náklady na přepravu a omezené možnosti dodávek by mohly vést k dalšímu nárůstu cen ropy, což by mělo dopad na průmyslové země i rozvojové státy závislé na importu energie.

Zatímco některé čínské rafinerie hledají alternativní způsoby, jak zajistit dodávky, ostatní zvažují přesun aktivit na jiné trhy. To však vyvolává otázky o dlouhodobé udržitelnosti tohoto přístupu, zejména v situaci, kdy se Západ snaží ruský export systematicky omezit.

Bidenova administrativa věří, že tvrdé sankce posílí tlak na Rusko a usnadní budoucím americkým lídrům jednání o klíčových otázkách globální bezpečnosti. Jak se situace vyvine, ukáže až reakce Moskvy a dalších klíčových hráčů na mezinárodní scéně.