Český skladatel kritizoval Rózsu a představil novou dechberoucí verzi slovenské hymny „Nad Tatrou sa blýska“. Poslechněte si ji

Slovenská hymna zazněla v prosinci 2024 v nové, netradiční orchestrální verzi od uznávaného českého skladatele Varhana Orchestroviče Bauera. Tato slovenská hymna, premiérově uvedená v pražském Kostele svatého Mikuláše, okamžitě upoutala pozornost publika i odborné veřejnosti svou originalitou a hlubokým duchovním poselstvím.

Slovenská hymna v orchestrálním hávu: Umělecký záměr nebo politický komentář?

Varhan Orchestrovič Bauer přistoupil ke slovenské hymně s mimořádnou pokorou a respektem. Jak sám uvádí, jeho cílem bylo zdůraznit krásu a duchovní dimenzi skladby, nikoli vytvářet politické nebo patetické odkazy. Do orchestrálního aranžmá vložil inspiraci čardášem, dramatické orchestrální pasáže i dynamické kontrasty, které dávají skladbě nový rozměr.

Přestože tato verze hymny sklidila uznání za hudební zušlechtění a vysokou uměleckou hodnotu, nevyhnula se srovnání s jinými úpravami, zejména s tou od slovenského skladatele Oskara Rózsy. Bauer na její adresu vyjádřil ostrou kritiku.

Kritika slovenské hymny od Oskara Rózsy: Proč Bauer hovoří o nefunkčním aranžmá?

Podle Varhana Orchestroviče Bauera Rózsova úprava slovenské hymny ignoruje původní harmonii a vrací skladbu zpět k „bezobsažnému silovému primitivismu“. Hlavní problém vidí v nefunkční instrumentaci, která podle něj selhává bez dodatečné zvukové postprodukce. Výrazně kritizoval také temné a beznadějné vyznění této verze, přičemž vyzdvihl pouze drobný pozitivní moment – akord G dur s použitím fujary, který však sám o sobě nestačí na záchranu celkové atmosféry.

Problémy viděl zejména v nevhodné basové lince v tubě v části „Slováci ožijú“, která podle Bauera skladbu poškozuje. „Špatně napsanou hudbu nepřekonáte ani se špičkovými hudebníky,“ shrnuje Bauer své stanovisko.

Pohled odborníků: Ján Zborovjan vnímá Rózsovu verzi mírněji

S mírnější kritikou slovenské hymny v úpravě Oskara Rózsy vystoupil hudební producent Ján Zborovjan z Audio Wizzards. Oceňuje filmový zvuk orchestru a prostorové uspořádání nástrojů, zároveň však upozorňuje na technické nedostatky, jako jsou nesrozumitelnost zpěvu a příliš ostrý mastering nahrávky. Podle Zborovjana působí mužské hlasy příliš nevýrazně, především kvůli dominantnímu zvuku fujary.

Celkově je podle něj Rózsova verze monumentální, ale natolik nekonkrétní, že se nehodí pro širokou interpretaci a přijetí.

Varhan Orchestrovič Bauer: Skladatel, který překračuje hranice

Varhan Orchestrovič Bauer patří mezi přední české skladatele, kteří se úspěšně pohybují mezi vážnou hudbou, filmem a televizní produkcí. Je držitelem prestižních ocenění a autorem úspěšných projektů, jako jsou „Goyovy přízraky“ či dokument „Český sen“. V roce 2024 působil také jako kreativní ředitel Interaktivního muzea Wolfganga Amadea Mozarta v Praze.

Jeho tradiční vánoční koncerty se pravidelně těší velkému zájmu veřejnosti. Nová úprava slovenské hymny představuje další významný počin v jeho bohaté kariéře, jenž kromě uměleckého přínosu vzbudil i potřebnou diskusi o směřování hudebních symbolů národní identity.

Slovenská hymna jako symbol kulturního dialogu

Přestože Bauerova verze slovenské hymny vyvolala kontroverze, právě tyto diskuse dokazují, že hymna stále představuje silný kulturní symbol a její interpretace je živým tématem. Orchestrální pojetí Varhana Orchestroviče Bauera ukazuje, jak může umělecká odvaha a citlivost pro tradici přinést nové pohledy a inspirovat další generace hudebníků i posluchačů.