Bývalý prezident Miloš Zeman si během svého působení v politice nikdy nebral servítky. Jeho výroky byly často hraniční, někdy hrubé, a občas zcela nepravdivé. Jedním z takových případů je jeho výrok o Zdeňku Šarapatkovi, který se mu nakonec vrátil jako bumerang. A to velmi nepříjemně.
Za slova o tom, že Šarapatka byl „vyhozen dvěma premiéry“, padl pravomocný rozsudek – pomluva. Zeman měl nejen zveřejnit omluvu, ale také zaplatit odškodné ve výši 50 tisíc korun. Omluvu sice zveřejnil, ale finanční část vyrovnal až po urgencích. A to byl problém.
Výsledkem? Návrh na exekuci. Ano, na bývalého prezidenta republiky.
Zpráva o exekuci na Miloše Zemana zaskočila veřejnost i politické pozorovatele. Nešlo o bagatelní dluh, ale o symbolický moment. Prezident, který po desetiletí reprezentoval stát, se ocitl ve stejné pozici jako kdokoli jiný – pod tlakem exekutora.
A i když byla exekuce nakonec zrušena, nepříjemné otázky zůstaly.
Je bývalý prezident nad zákonem, nebo platí stejná pravidla pro všechny?
Co všechno odhalil spor Zeman vs. Šarapatka?
Příběh začal v květnu 2024, kdy Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy pronesl nepravdivé tvrzení o Zdeňku Šarapatkovi. Podle Zemana měl být Šarapatka „vyhozen dvěma premiéry“. Realita byla však jiná – Šarapatka odešel z Úřadu vlády na základě vlastní dohody. Soudy potvrdily, že šlo o pomluvu.
A protože šlo o výrok veřejné osoby, následky byly veřejné a ostře sledované. Soud nařídil omluvu a peněžitou náhradu škody ve výši 50 000 korun. Zeman omluvu splnil v lednu 2025. Peníze ale neposlal včas.
Zpoždění, které málem vyústilo ve velký skandál.
Šarapatkův právník Artur Ostrý podal návrh na exekuci v únoru 2025, protože k úhradě nedošlo v zákonné lhůtě. Zeman sice zaplatil, ale pozdě – až po podání návrhu. Jenže i tak stihl předběhnout formální doručení oznámení od exekutora. A právě to bylo rozhodující.
Soudce Tomáš Behr rozhodl, že exekuce není oprávněná, protože dluh byl mezitím uhrazen. A tak byla exekuce zastavena.
Kdo to ale vlastně zaplatil?
Zajímavostí je, že částku 50 tisíc korun i soudní výlohy (4840 Kč) neuhradil Zeman osobně, ale jeho právník Martin Pásek. Ten za něj nejen mluvil, ale i platil. Otázkou tedy zůstává, zda bývalý prezident vnímal celý případ jako svou osobní odpovědnost – nebo jen jako politické nedorozumění, které „někdo vyřídí“.
Ať tak, či onak, fakt, že právní zástupce hradí soudně nařízenou pokutu místo klienta, působí zvláštně. V očích veřejnosti to navozuje dojem, že prezident nebyl ochoten ani schopen nést následky za své výroky přímo.
Exekutor už mezitím jednal
Dušan Šnaider, exekutor pověřený vedením případu, mezičasem začal prověřovat majetkové poměry Miloše Zemana. Pro bývalého prezidenta to muselo být krajně nepříjemné – už kvůli veřejnému zájmu a mediálnímu tlaku. I když se exekuce z právního hlediska „neuskutečnila“, její stín padl na Zemanovo jméno velmi zřetelně.
Zeman narazil – poprvé?
Celý případ může posloužit jako precedens. Veřejné osoby nejsou imunní vůči právní odpovědnosti. Nepravdivé výroky, i když pronesené v médiích, mohou mít konkrétní následky. Omluva, finanční postih a riziko exekuce nejsou doménou běžných občanů – týkají se každého.
Pro Zemana to byl první případ, kdy se jeho výroky nesetkaly jen s kritikou, ale i s rozhodnutím soudu. Ačkoliv se často oháněl svobodou slova, právě ta má své hranice – a právní systém mu to nyní připomněl.
Poučení pro politickou kulturu
Otázka zní: Bude mít tento případ vliv na chování veřejných činitelů? Budou se politici více hlídat? Začnou se více bát následků, když budou šířit nepravdy nebo pomluvy?
Zkušenost ukazuje, že dokud nepřijde reálný trest, mnoho z nich si připadá nedotknutelných. Tento případ ale ukázal, že i prezident může být dohnán k odpovědnosti. Ačkoliv s pomocí právníka, přesto symbolicky důležité.
Zemanova omluva je sice zveřejněná, dluh zaplacen, exekuce zrušena. Ale otázka reputace zůstává. Možná ještě důležitější než právní výsledek je totiž to, jak si tuto kauzu veřejnost zapamatuje.
Jedno je jisté – slova mají váhu. A za některá se platí.
